Základní kompetence pro budoucnost.
Aneb jaké schopnosti (znalosti, dovednosti, přístupy) jsou nezbytné proto, abychom mohli „dobře žít“.
Úvodem, aneb osobní rozvoj jako „Švédský stůl“
Než se pustíme do vlastního tématu, přijměte prosím dvě základní východiska:
1) V tématu si neklademe si nároky na úplnost a přesnou vědeckou korektnost. Ba naopak – nabádáme Vás – Nevěřte nám v ničem! – Vše si sami prověřte a rozhodněte se co Vám sedí a co naopak
2) Nejen v textu pracujeme s principem „Vzdělávání jako švédský stůl“. Ten vychází z představy, kdy vnímáme svět kolem sebe jako „Švédský stůl plní podnětů, inspirací a informací“?
a. Všeho okolo nás je mnohonásobně více než stačíme pojmout.
b. Ne vše nám „chutná“.
c. Stůl nehodnotíme podle toho, co nechceme, ale zda zde najdeme to pravé pro nás.
Stačí tedy přijít, vybrat si „to svoje“
Aby tento princip fungoval, potřebujeme získat jednu důležitou dovednost – vědomě pracovat s tím, co ve svém okolí vnímáme, co si „pouštíme“ do své mysli a vědomí – NA CO UPÍNÁME SVOJI POZORNOST.
Jedno shnilé jablko v bedně ostatních, krásně naleštěných, jistě primárně upoutá naši pozornost, možná si i půjdeme stěžovat, že tam takové shnilé jablko je, ale také si můžeme uvědomit, že okolo nás je více jablek shnilých než zdravých a že náš úkol je najít ta dvě-tři správná „právě pro nás“.
Stejně je to i s informacemi, knihami, vzděláváním…
Osobně ještě uplatňuji zásadu: „pokud si z workshopu, školení, knihy odnesu dvě až tři skvělé myšlenky nebo podněty, jsem spokojen“. A ano, často si je musím „aktivně vzít“, ale i v těch nejmizernějších které jsem absolvoval jsem vždy dvě až tři takové myšlenky nebo podněty našel a odešel jsem, proto spokojen.
V čem žijeme a co se zcela určitě bude dít dále
Nová doba, nové nároky.
Vše se zrychluje.
Než stihneme jednu věc dokončit, je třeba zahájit jinou.
Technologie a inovace se začínají obracet proti nám …
Připomínají Vám tato slova něco? Ano, valí se na nás ze všech stran. Dozvídáme se o různých scénářích vývoje budoucnosti. Nevím jak na Vás – na mě a mé okolí působí spíše negativně a tísnivě.
Zahryzávají se vědomě i podvědomě do našeho vnímání světa, máme pocit ohrožení (ale neumíme přesně říci z čeho).
Čím to je?
Nabízíme jedno z možných vysvětlení a zároveň inspiraci, jak získat nadhled a dobrý pocit, zkusme výraz „hluboký vnitřní pokoj“.
Příčiny „blbé nálady“, tísně a nejistot a nejistot
V této části hledáme a pojmenováváme okolnosti, které na nás dlouhodobě působí
Aby bylo jasno – nezabýváme se zde patologickými stavy, traumaty atp. To je práce pro odborníky – lékaře, terapeuty. Pevně věříme, že osob s takovými stavy je v populaci menšina.
Zaměřujeme se na „většinu populace“. Osoby s předpokladem stát se svépomocí někým, kdo má dlouhodobě dostatek energie, „ten správný pocit“ z života, který žije. Hluboký vnitřní pokoj. Přiměřeně často a přiměřeně dlouho radost a pocity štěstí (… avšak co je to štěstí, muška jenom zlatá …).
Z čeho tedy pramení ony nežádoucí pocity? Vidíme tyto základní příčiny a zdroje:
- Celospolečenský tlak na vzhled a výkon
- Působení marketingových nástrojů – zejména trvalého podsouvání pocitu nedostatku a ohrožení. (Pocit nedostatku se nám snaží vnuknout každý, kdo nám chce něco prodat „za peníze“ – reklama, média, product placement ve filmech, na sociálních sítích. Speciální kategorií je demonstrace luxusního života tzv. celebrit a materiálně bohatých lidí. Pocit strachu je pak doménou politiky, kde již dávno nejde o to ukázat, jak se bude politik starat o dlouhodobé obecné blaho, ale o schopnost mluvit tak, abych vystrašil cílovou skupinu a pak ji přesvědčil, že já jsem ten spasitel.)
- Nemoc z blahobytu – ztrácíme jako lidstvo základní dovednosti a instinkty k přežití. Vycházíme ze zkušeností, kdy je většina toho, co dříve bylo považováno za luxus, SAMOZŘEJMOSTÍ. Pitná voda, mír, dostatek pestré potravy, nepřetržité dodávky elektrické energie, laciná doprava prakticky kamkoliv, dobrá zdravotní péče, … Někde v podvědomí ale víme, že o tyto výdobytky může celkem SNADNO PŘIJÍT. To v nás vyvolává STRACH zejména proto, že někde hluboko víme, že bez nich nevíme, jak žít.
- Působení technologií. Je zřejmé, že role zejména chytrých mobilních telefonů přesáhla v našich životech únosnou mez. Tak jako lze do určité míry tolerovat zlozvyky v podobě alkoholu nebo cigaret (nejsem jejich zastáncem, ale pohledem do společnosti vidíme že tomu tak je) je v tuto chvíli zřejmé, že není možné do budoucna tolerovat vliv mobilních technologií na naše životy. Neschopnost se soustředit. Neschopnost formulovat větu – vyjádřit se (všimněte si masivního nárůstu vycpávkových slov jako je ééééé, jako, vlastně, víš, atd … v mluveném projevu, a to včetně profesionálů !!!) emocionální ataky u dětí a mládeže, internetové závislosti atd. nám jasně ukazují, že NORMÁLNÍ JE ŽÍT OFFLINE.
Znovu – Neklademe si nároky na úplnost – chceme spíše ilustrovat a podnítit čtenáře k samostatnému uvažování. K tomu, abychom se rozhlíželi – stali se ostražitými a pochopili, že je v našich možnostech se se všemi těmito nástrahami vyrovnávat, pomoci tak sobě a následně – tím že půjdeme příkladem – i svému okolí.
Barák nebo padák
Již Marlow přišel ve své slavně pyramidě potřeb s myšlenkou, že člověk „řeší“, resp. trpí tím, co zrovna „nefunguje“. Tj. co je v pořádku, vnímáme jako samozřejmost, co nefunguje má vliv na naši pohodu, emoční rozpoložení.
V základu lze říci, že – pokud chceme žít s-pokoj-ený život – nelze žádnou z uvedených oblastí vynechat. Je třeba pracovat na všech souběžně a trvale (připomínáme – toto má být zdrojem radosti a dobrých pocitů), ladit, zlepšovat – dosáhnout stavu, kdy slovy filozofů najdeme „Vlastní pramen života“ a „Hluboký vnitřní pokoj“.
Na základě našich osobních zkušeností tedy víme, že teprve při komplexním a úplném rozvoji může být dosaženo žádoucích výsledků.
Pracovat na jednotlivých tématech má smysl, pokud správně zapadají do celkové skládačky.
Pokračování příště….